Jdi na obsah Jdi na menu
 


Saint-Germain-en-Laye, město králů

9. 9. 2014

saint-germain-1.jpgZájemci se postupně shromažďují v prostorách „Office du Tourisme“, informačního střediska v jedné ze středověkých uliček centra města, na ulici s poetickým názvem „Rue au pain“ (Chlebová ulice). Po dřevěných schodech domu, v němž se v roce 1862 narodil francouzský hudební skladatel Claude Debussy, oděný v mušketýrském černém klobouku s červeným perem, schází náš průvodce, pan Marouane Ouled Amor. Profesor historie, jehož odborný zájem se neomezuje pouze na život francouzských králů, ale jeho obdivuhodný záběr zahrnuje oblasti jako indickou kinematografii či pákistánskou poezii.saint-germain-2.jpg

Prohlídka je bilingvní, Marouane po každé francouzské větě přechází do angličtiny s pěkným britským přízvukem. A jeho lingvistické schopnosti se nezastavují jen u těchto dvou jazyků, mluví také urdským jazykem a japonsky.
 
A tak se vydáváme na 90-minutové dobrodružství po stopách francouzských králů ve městě Saint-Germain-en-Laye, které je jedním ze západních předměstí Paříže, spojené s Paříží linkou metra RER A. První otázka zúčastněných, proč je Saint-Germain-en-Laye královským městem? Marouane vysvětluje, že zde žilo 29 králů Francie, od Ludvíka VI v 12. století po Ludvíka XIV v 17. století, který své sídlo přemístil v roce 1682 do Versailles.Mnozí králové se zde narodili, jeden zde zemřel.Po odchodu Ludvíka XIV do Versailles, obyvatelstvo města Saint-Germain-en-Laye se o polovinu sníží a 250 domů se ocitne na prodej.
 
I dnes v klikatých středověkých ulicích města cítíte stopy královské minulosti. Město je poseto aristokratickými domy, ve francouzštině nazývanými „hôtels particuliers“, které byly postaveny v dobách, kdy královský dvůr žil v Saint-Germain-en-Laye.Jedněmi z prvních, které vidíme během naší prohlídky, jsou starý aristokratický dům „Hôtel de Guise“, či „Hôtel desaint-germain-3.jpg la marquise de Maintenon“. Dům, který v roce 1680 odkoupila Madame de Maintenon. Markýza de Maintenon byla chůvou dětí krále Ludvíka XIV a král se do ní i zamiloval. Po smrti Marie Terezie si ji vzal za ženu. V tomto domě nikdy nežila, protože žila po boku krále v blízkém zámku Saint-Germain-en-Laye. S králem vlastní děti neměli. Kromě historických kuriozit, které dům ozvláštňují, obdivujeme i nádherný široký balkon z kovaného železa, který byl k domu přistaven v roce 1880. Na náměstí, které nás vede k zámku, obdivujeme aristokratické domy „Hôtel de Soubise“, který patřil aristokratické rodině a „Hôtel de Conti“, který patřil členům královské rodiny.
 
Zámek, postavený v 12. století, byl o dvě století později zničen Angličany. Z původního zámku zůstala jen kaple, kterou dal postavit král Svatý Ludvík, aby se do ní umístily relikvie Kristova utrpení. V současnosti se tyto relikvie nacházejí v Notre Dame v Paříži.
 
Dříve než vstoupíme na nádvoří zámku, zastavujeme se u kostela, postaveném v neoklasické architektuře 18. století. Původní kostel byl také zničen Angličany. Král Karel V ho dal znovu postavit, kostel byl znovu zničen a potřetí ho dal postavit král Ludvík XIV. Kuriozitou je, že vchod prvních tří kostelů byl na opačné straně, než je dnes. Mše se sloužila s pohledem směrem na východ, k Jeruzalému. Vchod současného kostela je směrem k zámku, čili králi.
 
Průvodce nás upozorňuje na pamětní tabuli na kostele, s nápisem, že je zde pohřben král Jacques II, poslední katolický král Anglie a král Jacques VII, král Skotska. Jde o tutsaint-germain-4.jpgéž osobu, o katolického krále dvou protestantských zemí. Jeho dvě dcery byly protestantské víry. Za ženu si vzal mladou italskou princeznu, která mu porodila katolického následovníka. Sídlo měl v Saint-Germain-en-Laye, zde i zemřel, chtěl zde být i pohřben, avšak král Ludvík XIV nebyl názoru, že si to zaslouží a jeho ostatky dal do anglické kaple v Paříži. Během Francouzské revoluce byla kaple zničena, pozůstatky Jamese (Jacques francouzsky) zmizely. V 20-tých letech 19. století se v kostele Saint-Germain našly dvě krabice s „urozenými částmi krále Jamese“ a byly přemístěny do kostela v Saint-Germain-en-Laye.
 
Král František I. v 16. století nastavil na středověkém základě zámku nový zámek s italskými renesančními prvky. Zámek má tvar nepravidelného pětiúhelníku. Obdivujíc zdi zásaint-germain-5.jpgmku na jeho nádvoří, si díky průvodci všímáme několika významných kamenných emblémů. Písmeno F je monogramem krále Františka I. Jeho osobním emblémem byl salamander, zvíře, které prý odolává ohni, čili metaforicky válce. Písmeno N připomíná Napoleona III a písmena RF Francouzskou republiku. Zdi zámku jsou dvoubarevné, béžový kámen je kombinovaný s červenou cihlou. Cihla byla v té době drahým materiálem, a proto na mnoha místech je nahrazena malbou. Součástí zámku je Svatá kaple s gotickými obdélníkovými vysokými okny. Její výzdoba je skromná, jedinou výzdobou skleněných mozaik je liliový květ. V této kapli se ženili králové, jako například František I. Ludvík XIV zde byl ve čtyřech letech pokřtěn. Průvodce pro vysvětlení dodává, že v té době se při narození jen narychlo pokřtilo a křtiny se konaly až později. Kaple a zámek byly zrestaurovány v 19. století, během Francouzské revoluce sloužila jako vězení. Zámek zachránil Napoleon III, když z něj udělal muzeum.
 
Naše prohlídka pokračuje v zámeckých zahradách, navržených známým francouzským zahradním architektem André Le Nôtre. Typickým rysem francouzských zahrad byla centrální osa, prodlužující fasádu zámku. Zahrady byly uspořádány symetricky. Původně zde bylo pět fontán, čtyři byly zničeny, zůstala jen jedna.
 
Procházejíc kolem kamenného bunkru, na kterém roste tráva, Marouane vysvětlsaint-germain-6.jpguje, že Saint-Germain-en-Laye bylo během druhé světové války generálním sídlem německé armády.
 
Přicházíme k poslední zastávce naší historické procházky, k místu, kde v minulosti stál zámek „Château Neuf“. „Nový zámek“ byl zničen, zůstal z něj jen kousek, který je vidět z terasy dlouhé 2,5 km. V 17. století bylo postaveno sedm postupných teras v italském stylu, které sjížděly až po řeku Seinu, která je 66 metrů pod námi, pod vrchní terasou. Napravo je „Oratorium“ tehdejšího zámku „Château Neuf“, jehož stavbu objednal král Henrik II. a dokončil Henrik IV. Zde byl po narození narychlo pokřtěný král Ludvík XIV. a proto má město Saint-Germain-en-Laye v erbu kromě Eiffelovky i kolébku krále.
 
Zahrady byly však na nestálém terénu, postupně se začaly ničit a upadat. Během vlády Ludvíka XVI, hrabě Artois měl v 18. století plán obnovit zámek jako neoklasickou vilu a tak výbuchem zničil zámek „Château Neuf“. Jeho plány však byly přerušeny Francouzskou revolucí v roce 1789. Na místě zůstalo jen několik domů a restaurace, do které si zvykl chodit Alexandre Dumas. Právě v Saint-Germain-en-Laye napsal Tři mušketýry.
 
Náš průvodce snímá svůj mušketýrský klobouk a my se do středověkých ulic Saint-Germain-en-Laye vracíme chytřejší, bohatší a vnímáme je úplně jinýma očima. Zastavujeme se v pekárně na hruškovo-čokoládový koláč, který má příchuť aristokratického a královského města.
  
Zdroj informací: historický průvodce Marouane Ouled Amor.
 
Maria Danthine, Paristep

saint-germain-7.jpg