Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co dal Haussmann Paříži

18. 2. 2012

1.jpgProjdete-li několika bulváry po Paříži, určitě vás zaujmou impozantní fasády světlých pískovcových budov haussmanského stylu. Na první pohled vypadají, že si jsou podobné jako vejce vejci, ale není tomu tak. Když si začnete všímat detailů budov zblízka, zjistíte, že vstupní portály, balkony, okna, ozdobné sochy, kamenné dekorace, klepadla i další prvky mají nekonečně variant. 

Snadno se dá splést haussmanský styl a „Art deco“. Haussmanský styl začal v roce 1853 a styl „Art Déco“ poznáváme na pařížských domech kolem roku 1930. Tématiku přechodu od haussmanského stylu do stylu „Art deco“ zajímavě zpracoval ve své bakalářské práci Hugues Bothier, student architektury na Ecole d'architecture Paris Val de Seine. Z jeho práce jsme vybrali několik zajímavých typických rysů haussmanské Paříže.
 
V 17. století se stává módní tendencí se stěhovat ze zámků do měst, a tak se začínají stavět ve velkých francouzských sídlech jako Paříž, Nancy, Toulouse apod. buržoazní domy nazývané ve francouzštině „Hôtels particuliers“.
 
Kdo byl baron Georges-Eugène Haussmann a co vlastně pro architekturu Paříže znamenal? V roce 1848 se po 17 letech strávených v Anglii vrací do Francie Napoleon III., aby kandidoval ve volbách. Z let strávených v zahraničí si přinesl mnohé inspirace na zlepšení života ve Francii. Aby mohl začít aplikovat urbanistické vylepšení hlavního města, najal George Eugena Haussmanna prefektem Seiny (1853-1870), který byl zodpovědný za vytvoření nového prostoru v Paříži. Začaly tak vznikat nové cesty, byla vybudována kanalizační síť a přívod vody. Na stavby různých budov vytvořil v roce 1860 agenturu, jejímž prvním ředitelem byl Victor Baltard. A tak Paříž vděčí svým fasádám a uspořádání ulic a bulvárů mistru Bal2.jpgtardovi pod vedením Haussmanna. Období haussmanské architektury však nekončí pádem říše Napoleona III. a odstoupením Haussmanna v roce 1870. Další architekti pokračovali ve výstavbě tohoto typu budov až do 40. let dvacátého století.
 
Haussmanské budovy v každé čtvrti mají stejný počet pater a stejné hlavní rysy fasád. Při výstavbě budov bylo třeba zohlednit různé sociální skupiny - šlechtu, dělníky a buržoazii. Haussmann se rozhodl vytvořit 3 typy budov lemujících známé „avenues“ - široké ulice. Jeho výstavby byly seskupené do takzvaných „îlots“ - ostrůvků. Bylo zvykem, že se odlišné typy nemíchaly mezi sebou.
 
Bohatství obyvatel domu muselo být viditelné už z fasády podle následujících znaků:
1. třída: velké kamenné medaile zdobící budovu
2. třída: žádné výjimečné linie, jen souvislé dlouhé balkony tzv.. „filants“ – „běžící“, z kovových prvků nejdříve geometrických tvarů, později květinových dekoračních motivů
3. třída: holé fasády často bez balkonů
 
Klasická budova zahrnovala přízemí s mezonetem, nad ním další čtyři patra a ještě páté pod střechou pro „chambres des bonnes“ - podkrovní pokoje služek. Na mnoha budovách si můžeme všimnout, že balkony jsou jen ve druhém a pátém patře, to byly patra, ve kterých se nacházely nejdražší byty. Odsud také pochází francouzský metaforický výraz označující ukazování bohatství „avoir Pignon sur la rue“ - mít štít na ulici.
 
Dalším typickým prvkem haussmanského stylu je řešení úhlu budo3.jpgv na širokých bulvárech. Tvar úhlu budov, nazývaný také „žehlička“, vznikl jako řešení tehdy začínající nepřehledné situace na pařížských křizovatkách díky vzrůstajícímu automobilovému provozu. Opticky „seříznutá“ strana budovy se často zaoblila a vznikl prvek rotundy. Situace přijíždějících kočárů i automobilů na křižovatku tak byla při tehdejších nižších rychlostech o něco přehlednější.
 
Haussmanský styl začal později přecházet do stylu „l'art nouveau“ – „nového umění“, nazývaného také „art décoratif“, nebo „art deco“. Diskrétní ozdoba budov se stále více zviditelňuje, na některých budovách je vidět hustou horizontální i vertikální kamennou výzdobu: hrozny, různé kamenné hlavy, sochy, košíky s ovocem apod.
 
Dekorace jsou většinou „po dvou“, jak v haussmanovském stylu, tak art deco. Nacházejí se buď na úrovni přečnívajících konců balkonů, nebo u vchodu do budov. Květinové ozdoby představují dekoraci „l'art nouveau“.
 
Kuriozitou haussmanského stylu jsou vstupní brány vždy přes dvě úrovně budov. A to přízemí a mezipatro. Bylo to proto, aby se kočáry s koňmi mohly pohodlně dostat do vnitřních dvorů. Postupně s rozvojem automobilů, často i pětimetrové výšky bran, začaly být zbytečné. A tak můžeme vidět na některých budovách stavební změny, kde se část dveří upravila. Většinou je stále patrný vysoký vstupní portál, ale otevírá se pouze nižší část vstupních dveří. Ve stylu „art deco“ už vstupní brány nemají výšku dvou p4.jpgodlaží.
 
Krása Paříže je v její pískovcovém bílém celku, který je složen z velkého množství různorodých detailů.
 
Maria Dopjerova-Danthine, Paristep
 
Článek byl uveřejněn 9.9.2011 na portálu Cestování

http://cestovanie.aktuality.sk/clanok/5174/pariz-skvosty-ktore-ukryva/