Jdi na obsah Jdi na menu
 


Největší holubník

21. 10. 2013

holubnik-1.jpgPočet „nej“ přívlastků je k Paříži asi nepřekonatelné. Vyjděme tentokrát za hranice centra Paříže, do pařížských předměstí a hledejme další „nej“. Například největší holubník v oblasti Ile de France. Nachází se několik kilometrů jižně od Paříže, v oblasti zámku Saint - Jean de Beauregard (17. století). Oblast neláká jen šarmantním dobově zařízeným zámkem a unikátním holubníkem, ale také světoznámou zahradou exotických rostlin, ovoce a zeleniny. Zahrada je zařazena mezi historické památky a je cílem zahradníků a pěstitelů z cholubnik-2.jpgelého světa.

Zaměřme se však na holubník, protože tyto kdysi kulaté kamenné budovy nebyly jen místem pro holuby, ale jejich význam byl mnohem širší. Na otázku průvodkyně - historičky, která se specializuje na historii holubníků, na co se v 17. století používali holubi - váhavě dětsky odpovídáme na maso a posílání pošty. S tím masem se blížíme ke pravdě, i když holubí maso se považovalo za toxické a tak se nekonzumovalo ve velkém množství. Kdysi počet holubů představoval velikost zemědělských majetků pána a holubi se chovali kvůli přírodnímu hnojivu. Aby měl pán právo dát postavit holubník a vlastnit holuby, musel být vlastníkem rozlehlé zemědělské půdy. A tak holubník patřil šlechtě a církvi. Na počet holubů a kapacitu holubníků existovaly přísné regule: 60 až 120 holubů domků na hektar, ale v některých oblastech Francie to byly jen dva holuby na hektar.

V největším holubníku v okolí Paříže s obdivem kroužíme očima po 4.500 holholubnik-3.jpgubích „domečků“. Ohromující je počet otvorů. Celá konstrukce holubníku s dvojitým, 12 metrů vysokým, dřevěným pohyblivým žebříkem. Holubník v blízkosti proslulé zahrady byl nezbytný, nebyl jen zásobou masa a vajíček, ale také zdrojem přírodního hnojiva, které zúrodňovalo půdu. Točitý vysoký žebřík sloužil na sběr trusu z holubích „domků“. Každý otvor (francouzsky „boulin“) byl domečkem pro jeden pár holubů.

Ve francouzštině existuje metaforický výraz „se faire pigeonner“, doslovně „nechat se naholubiť“ s přeneseným významem „nechat se nachytat“. Etymologie výrazu má zajímavou logiku. Když se zeť zeptal budoucího tchána kolik má holubů a otec budoucí nevěsty mu vychytrale zalhal a počet holubů štědře zaokrouhlil směrem nahoru, tak příští zeť se nechal pěkně přelstít... :-) 

M.D.D., Paristep

holubnik-4.jpg