Paříž | Paristep

V muzeu Maillol, nedaleko od Invalidovny, se od 27. března do 28. července 2013 skloňuje benátské sklo Murano ve všech tvarech. Zajímavý a esteticky propracovaný pohled na sedm století výroby skla z ostrova Murano v Benátkách vás provede dvěma patry výstavy, přes dvě stě unikátních předmětů.
 

Na první pohled se nezdá být lákavým plánem toulek po Paříži. Není to ani Louvre, ani Musée d´Orsay, ani Rodinovo muzeum. Jste však v hlavním městě země vín, mezi lidmi, pro které znalost vín je jedním z požitků v životě, patří k jejich „savoir-vivre“.

Březnový večer s hustým sněžením, večerní světla Hôtel de Louvre se v očích prolínají se sněhovými vločkami, padající sníh otupuje zvuky Paříže. Před představením Molièrova Lakomce hledáme teplo v kavárně Café de la Comédie Française, číšník nám rychlými šikovnými gesty vytváří prostor za malým stolkem, na centimetr vypočtený na naše usazení.

Jmenuje se Argonaut, byla zhotovena v Cherbourgu a do mořských vod spuštěna v roce 1958. Událost významná pro Pařížany, v době, kdy Československo vřelo a chystala se sametová revoluce, Paříž 10. Října 1989 vítala ponorku, která zakotvila v parku La Villette.

Kráčejíc po dlouhých klikatých chodbách metra se Vám prostřednictvím plakátů chtíc-nechtíc dostanou do povědomí různé divadelní představení, výstavy v muzeích, koncerty, cestovní destinace. Podobně i noviny a časopisy distribuované zdarma v metru Vás lákají na nesčetné množství možností pařížského kulturního a gurmánského života.

Na skok od rušné čtvrti Odeon, ukryté od neutuchající dynamiky kin, restaurací, kaváren a barů na bulváru Saint-Germain, se nachází  architektonický a kulturní klenot geometrické jednoduchosti – Odeon. Divadlo, ve kterém se usadili v 18. století komedianti krále Ludovika XVI. a které 9. dubna 1782 inaugurovala samotná Marie-Antoinetta.

Jaro 2012 se v muzeu Carnavalet ve staré pařížské čtvrti Marais nese i v duchu výstavy fotografa Eugèna Atgeta, který umělecky a pravdivě svými snímky zdokumentoval historii a atmosféru Paříže konce 19. a začátku 20. století.

Historie místa s názvem „Centquatre“ (104) je více než kuriózní. Budova, která dnes připomíná starou železniční stanici, byla postavena v roce 1873 na základě nařízení diocéze. Od roku 1905 zde bylo pohřebnictví. V roce 1905 se oddělila církev od státu a každý zesnulý měl právo na pohřeb.

Pohlednice z Paříže s fotografiemi malého prchajícího chlapce s bagetou pod paží, nebo proslulý polibek milenců před budovou radnice Hôtel de Ville mnozí z vás určitě již viděli. Pokud tyto fotografie záběry znáte, pařížského fotografa Roberta Doisneau netřeba představovat.