Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sídlo umělců v pařížských chladírnách

26. 5. 2013

1.jpgV pátek si v metru přečtete, že během víkendu 25. a 26. května staré chladírenské sklady, jak je Pařížané nazývají „les Frigos“, pořádají dny otevřených dveří a v sobotu odpoledne se ocitáte mezi mnoha jinými zvědavci ve staré hospodářské budově z poválečných let ve čtvrti Bercy u knihovny F. Mitteranda.

Hned pochopíte, proč téměř všichni návštěvníci jsou vybaveni kvalitními fot2.jpgoaparáty, proč je zde mnoho mladých dívek s dokonalým make-upem a zamilované páry s připravenými pózami. Zvenku omšelá, ale malbami obveselená budova z roku 1920 je světem umělců, je plná ateliérů, kde obrazy, sochy, moderní umění jsou plné barev, štětců a nápadů. Chodby, stěny a točité schodiště pokreslené sytými barvami a myšlenkami, kterým se meze nekladou.

Přibližme si toto místo, které kdyby nežilo lidmi, tak připomíná tak trochu straši3.jpgdelný zámek. V současnosti jsou nájemníky zajímavých světlých prostor na několika patrech umělci. Již před 20 lety hrozilo, že budovu zbourají, ale díky mobilizaci nájemníků se zachránila. Výše nájemného za ateliéry kolísá mezi 500 až 2500 euro měsíčně. Sochaři, malíři, organizátoři různých akcí, vydavatelé, fotografové, řemeslníci, výrobci keramiky... všichni chtějí na tomto místě zůstat spolu jako prostí nájemníci a ne být pod záštitou nějaké kulturní instituce a tak i dnes se horlivě podepisují petice. 200 lidí na tomto originálním místě spolu pracovně žijí.

Prostory budovy hýří barvami, erotikou, vtipem, myšlenkami a originálními nápisy, jako například „pokud nejste připraveni, nevstupujte“ nebo „vstupujete proto, že dveře jsou otevřené“, nebo proto, že jste se rozhodli do místnosti vstoupit?“ Nad oknem si přečtete „možná jde o myšlenku na pohled na svět“, na stěně je: „nad městem vládne nejistota“.

Během dnů otevřených dveří mnozí umělci nabízejí svá díla na prodej a tak mnozí odcházejí s originálními dárky nebo novým designérským prvkem do svých domácností. M4.jpgnozí umělci nabízejí návštěvníkům občerstvení.

Při procházení po prostorách „chladniček“ (Les Frigos) a představě minulosti tohoto místa člověku až nadskakuje husí kůže. Po válečných letech 1914-1918 se nacházíme na levém břehu Seiny, tři kilometry od Notre-Dame. Na protějším břehu řeky se nacházejí sklady čtvrti Bercy. Paříž se probouzí po těžké válce a je potřeba zásobit čerstvými produkty „břicho Paříže“, tržiště „les Halles“. A tak v roce 1921 vzniká chladírenská stanice Paris-Ivry. V době jejího fungování vlaky vjížděly přímo do budovy. Množství zreziv5.jpgělých potrubí, kterých si na chodbách všimnete, svědčí o tom, že se nacházíte v bývalé obrovské lednici. Přístroje vyráběly led, kolejnice na stropech byly pokračováním železničních kolejnic a přenášely zásoby do skladů. Zánik tržiště „les Halles“ na konci šedesátýchtých let a otevření tržiště v Rungis byli důvodem k pozastavení činnosti chladírenských skladů, které byly od roku 1971 během 15 let opuštěné.

Železniční společnost SNCF, vlastník budovy od roku 1945, v roce 1980 povo6.jpglila pronájem prvních patnácti „prostorů“ a to byl začátek příjezdu umělců. Beton zpevněný železem, černé cihly, korek, opět cihly, opět korek, opět beton... Zdi s jejich tloušťkou 70 cm, mají velmi dobrou tepelnou a akustickou izolaci. Do zdí vytvořili okna, udělali nové stěny, byly provedeny velké práce na instalaci vody, elektřiny, sanitární prostory, topení, ventilace, pod podlahy se zavedla kanalizace. Podlahy snesou váhu až 7 tun na metr čtvereční.

Nejde sice o strašidelný zámek, ale o unikátní království lidské práce a umu.

© M.D.D., Paristep
 
7.jpg