Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pařížské metro - doprava v Paříži

18. 7. 2012

1.jpgProblematika, které se v Paříži nelze vyhnout, je doprava. Pěšky se vše zvládnout nedá a po dvou třech dnech i nadšení celodenní pochůzkáři odpadnou v únavě, nebo po zdravotních komplikacích. Následné dny si Paříž ideálně neužijí. Nejednou jsem toho byl svědkem. Proto doporučuji od začátku pobytu plně využívat dopravní prostředky. Ihned po příjezdu si zakoupit v souvislosti s tím, jak ve městě budete dlouho, jednu z karet (Paris Visite, Navigo, balík Carnet či denní Mobilis), vhodně zvolit tarif a stanovit plán, kdy méně cílů znamená více.

V Paříži s oblibou využívám měs3.jpgtské autobusy (především o víkendech, kdy jsou volnější ulice), kola Velib, vlaky RER či velmi pohodlné tramvaje, z dopravních prostředků však tvoří 90% metro. Na první pohled pro člověka, který je v metropoli poprvé, vypadá systém 14 linek složitě, za pár dnů si zvyknete.

Doporučuji si vyzvednout ve výdejním okénku v libovolném vestibulu metra malý plánek (jsou v něm i autobusy, noční linky a vlaky RER). Ideální je si jeho elektronickou verzi stáhnout do svého mobilního telefonu. Tento plánek vám i nouzově poskytne hrubou základní orientaci ve městě. Systém značení pařížského metra, struktura vestibulů, chodeb a stanic, může být odlišná od té, kterou znáte z jiných metropolí, především z velkých měst východní Evropy a Asie.2.jpg

Většina turistů se zpočátku orientuje dle čísel jednotlivých linek a koncových stanic, tedy směru, kam metro jede. V případě přestupu na jinou linku si tak pamatuje konečnou stanici metra obou linek, přestupní stanici a výstupní stanici. Kdysi jsem takto postupoval také, předem si zvolil trasu, zapamatoval ony klíčové názvy, sledoval v metru malé tabule s konečnou stanicí. Jde to i jednodušeji. Nepřestupujete-li stačí se podívat za turnikety na větší tabule, kde máte svoji cílovou stanici. V případe, že se chodba někde dále rozdvojuje, jsou tam tyto velké cedule opět. V případě, že přestupujete, stačí si pamatovat pouze přestupní a cílovou stanici. Následně sledovat tabule se seznamem stanic pod se4.jpgbou a v chodbách periferně vnímat jen barvu své linky. Pamatovat si konečné stanice jednotlivých linek (na nichž je postaveno vnitřní značení směrů chodeb uvnitř metra) i čísla linek, není překvapivě vůbec nutné.

Nejpříjemněji se metrem cestuje, pokud se vyhnete v pracovních dnech dopoledním a podvečerním špičkám. Dále přeplněným linkám (např. 2, 6), uzlovým přestupním stanicím (Chatalet, Montparnasse, Opera apod.) a v neposlední řadě nekonečným chodbám u některých přestupů. Dlouhé tunelové spojnice mezi stanicemi lze velmi dobře vyčíst z velkých podrobných map sítě metra (např. Paris rues od RATP).5.jpg

Poměr cena/rychlost je u metra v Paříži na delší vzdálenosti jednoznačně nejlepší ze všech možností. Osobně si v pařížském metru vyřizuji na mobilním telefonu textové zprávy a maily, cesta tak lépe uběhne. Linoucí se tóny v chodbách i vagónech od různých hudebníků pak už jen dotváří tradiční atmosféru.

Jan Schinko jr., Paristep