Jdi na obsah Jdi na menu
 


Park v Sceaux

18. 9. 2013

sceaux-1.jpgMajestátní vchod přes honosnou bránu, před Vámi každým krokem se přibližující zámek, rozlehlá doména upravovaných zahrad a parků, u zámku kavárna pod širým nebem, se slunečníky béžových barev, elegantními proutěnými židlemi, zmrzlinou, na místě dělanými palačinkami a dobrou kávou, neodmyslitelně patřící k víkendovému odpoledni, alejí s výstavami velkoplošných fotografií, sochami z bílého kamene, park v Sceaux je příjemným noblesním místem na oddychové, či sportovní chvíle.

Od konce roku 2012, během několika měsíců je doména parku v očekávání výsceaux-2.jpgsledku prací, které mají navrátit zahrady parku do jejich původní podoby okrasných zahrad, jak byly navrženy prestižním zahradním architektem Le Nôtre, během vlády Ludvíka XIV. - Krále Slunce. Rok 2013 je 400-tým výročím od narození zahradníka, který ukázal světu svůj talent, jako tvůrce Versailleských zahrad a zahrad zámku Vaux-le-Vicomte. Od roku 1670, André Le Nôtre vyčleňuje linie parku, tvoří dekor kolem zámku, vytváří terasovité záhony zdobené keři. Dekor původního parku však byl zničen během revoluce, na konci 20-tých let minulého století se jeho plocha zredukovala o 20 procent.

V roce 1670, Jean-Baptiste Colbert, ministr Ludvíka XIV.,  získal doménu Sceaux, a v plném rozkvětu svých funkcí dal postavit zámek. V Sceaux Colbert zůstal třináct let, od roku 1670 do roku 1683. Když mluvíme o zámku Sceaux, je třeba zmínit i přilehlé architektonické klenoty v doméně parku: Orangerie (Skleník), le Pavillon de l'Aurore, malý zámek „Petit Château“ a stáje, ksceaux-5.jpgteré kdysi byly příbytkem pro 40 koní a v současnosti jsou prostorem pro umělecké výstavy a butik se suvenýry.

Malý zámek „Le Petit Château“, jedna z nejstarších zachovaných budov domény, byl rezidencí hostů Jeana-Baptista Colberta. Budova „L' Orangerie“ (Skleník) byla postavena v roce 1686 pro Jeana-Baptista Colberta, markýza ze Seignelay, architektem Julesem Hardouin-Mansartovi. Už od jejího vzniku sloužila jako galerie umění. A i v současnosti se využívá na výstavu historických soch z domény parku. Několik originálů soch jsou umístěny v Orangerii, v parku jsou jejich repliky. Konají se zde koncerty komorní hudby.

Historické dokumenty uvádějí detaily z návštěvy krále, který byl pozván 16.červencsceaux-3.jpge 1685 na velkolepou oslavu dokončení výstavby a zahájení usídlení Colberta v zámku v Sceaux. „Král přišel do Sceaux kolem šesté hodiny večer, spolu s celou královskou rodinou. Prohlédl si přízemí zámku, obdivoval zahrady a u budovy altánku Pavillon de l'Aurore se na dlouhou chvíli zastavil. Pokračoval v procházce, nadchnul se velkou vodní kaskádou, před kterou stál půl hodiny, zatímco gondoliéři oblečeni v bílém nabízeli hostům převézt se na pozlacených gondolách. Král prošel pěšky parkem, zatímco dvorní dámy ho následovaly na židlích nesených nosiči. Hudebníci doprovázeli průvod, skrývajíc se za palisády. Monarch se vrátil do zámku a přešel do jižního křídla, kde byl skleník. Orangerie byla přeměněna nsceaux-4.jpga koncertní síň a král si vyslechl dílo od Lully a Racina, l'Idylle de Sceaux (anebo Idyla Míru ). Po koncertě se dvorní společnost vrátila do zahrad, kde se konala úžasná večeře, podávaná u jezírka.“

Současný zámek byl postaven na počátku Druhé Říše, na místě zámku postaveném Colbertem v XVII. století. Colbertův zámek byl zničen na počátku XIX. století. Od roku 1937 je muzeem oblasti okolí Paříže, regionu Ile de France, se sbírkou několik set maleb, grafického umění, keramiky a nábytku představujících historii Ile de France.sceaux-6.jpg

U hlavního vstupu do domény parku návštěvníky vítají a vyprovází dvě majestátní zvířecí sousoší. Jedno znázorňující jednorožce porážejíc draka, drak je na zádech a jednorožec mu rohem proráží tlamu. Druhé sousoší znázorňuje souboj mezi dogou a vlkem, doga se zadrápla vlkovi do hrdla.

Obě sousoší se odvolávají na Colbertovy ctnosti: pes je důkazem jeho věrnosti a oddanosti králi Ludvíku XIV. a jednorožec symbolizuje ministrovu bezúhonnost. Souboje představují vítězství ctnosti. Téma zvířecích soubojů byla dost přítomna i ve Versailleských zahradách Ludvíka XIV.
 
Rozlehlé trávníky, na kterých se piknikuje, hrají míčové hry, usazují skupiny dětí ze školních výletů, les protkaný běžci, jedinci s knihou, propletené prsty milenců, ležérní elegance procházejících pod nesčetnými kaštany, které v okolí Paříže kvůli nemoci „mineuse“ předčasně ztrácejí listy a jsou prvními, příliš časnými zvěstovateli, že léto se blíží ke konci a za pár týdnů se přehoupneme do podzimní nostalgie. 
 
M.D.D., Paristep
 
Zdroj informací: http://domaine-de-sceaux.hauts-de-seine.net/
 
sceaux-10.jpg

 

 

Náhledy fotografií ze složky Paříž parky | Jan Schinko jr.